Kde je střed vesmíru? Malíř a jeho obdivovatelka se střetnou na společné výstavě...

11.11.2015 10:32

Kde je střed vesmíru? Malíř a jeho obdivovatelka se střetnou na společné výstavě, nechají nás nahlédnout pod roušku zdánlivé reality. Za smyslem života putují na svých cestách do přírody, jejich obrazy jsou branami do hlubokých, paprsky světla prořezávaných prostorů a fantaskních světů vědomých i nevědomých. Střet ve smíru - Kristýna Šormová a  Otto Placht  v Nové galerii.

 

Praha,9. 11. 2015 – Společnou výstavou Kristýny Šormové a Otty Plachta dává Nová galerie na Vinohradech vzniknout neobyčejně podnětnému dialogu obrazů dvou malířů, kteří ve své tvorbě kontinuálně čerpají inspiraci z přírodních námětů, přestože se za „klasické“ krajináře označit nedají. Jejich obrazy jsou branami do hlubokých, paprsky světla prořezávaných prostorů a fantaskních světů, které – zatímco u Šormové vycházejí přednostně ze středoevropské zkušenosti a u Plachta jsou vytvářené pod vlivem energie amazonského pralesa – dýchají podobnou atmosférou.

Záštitu nad výstavou převzalo Velvyslanectví Republiky Peru v České republice.

 

Malířka Kristýna Šormová pochází z Příbrami a své umělecké vzdělání zakončila na pražské Akademii výtvarných umění u Vladimíra Skrepla diplomovým cyklem obrazů Místo, kam nepatřím. Rozvinula v něm svůj dlouhodobý zájem o přírodní struktury a krajinu jako takovou. V pohledech na hluboký les nachází Šormová předobrazy svých vlastních duševních stavů – pocity vzrušení, neklidu i tísně, umocněné expresivními tahy štětce a touhu splynout s magickým duchem lesa. Vedle krajin, které jsou přetaveny do barevných, místy až abstraktně pojatých ploch, tvoří malířka téměř monochromatické obrazy atmosférických jevů, větrných i vodních sil, v nichž je v duchu abstraktního expresionismu upřena pozornost na samotné plátno a ryze fyzické kvality nanesených barev. V posledních letech se Šormová uchyluje vedle malby i k práci na papíře, na němž vytváří jemné, abstraktní, místy až lyrické záznamy, které jsou tvořeny vrstvami na sebe nanášených barev a útržků papírů.

Otto Placht, nekonvenční český malíř známý svými divokými obrazy amazonských pralesů, absolvoval studia na pražské Akademii výtvarných umění u Jiřího Paderlíka jako malíř ovlivněný módní vlnou neoexpresionismu. Jeho cesta se od svého zdejšího prostředí významně odklonila v roce 1993, kdy se inspirován obrazy vizí amazonského šamana Pabla Amarigna rozhodl odjet do jihoamerické džungle k peruánským obyvatelům z indiánského kmene Šipibó. Objevil zde novou tvůrčí energii a své brány vnímání rozšiřoval během šamanských rituálů pitím ayahuasky, „vína mrtvých“. Magické rytmy pralesa vstoupily do obrazů Otty Plachta jako mnohovrstevnaté záznamy prožitků a dojmů, v nichž se abstraktní výtvarný jazyk nefigurativních tvarů potkává s tím konkrétním: s bujícími rostlinami a částmi lidských těl, s vesmírnými tělesy a démony, s představami o tom, jak vypadá ráj s peklem dohromady. Dávají nahlédnout do nových, obsesivně zaplněných prostorů halucinogenní surreality. V průběhu svého života se tak stal jakýmsi převozníkem mezi světem peruánských šamanů a tím civilizovaným, evropským.

 

 

Zpět

Authors